Co když nebudu nikdy úspěšná?

Téma dnešního článku jsem si zapsala jako nápad už několik měsíců zpátky, ale pořád jsem zamyšlení nad touto otázkou odkládala. Samotnou mě totiž docela dost trápila a nevěděla jsem, jestli bych vám měla, co předat.

Dnes jsem se rozhodla, že je čas přeci jen tento článek sepsat, už jen proto, abyste věděli, že nejste sami, koho taková otázka trápí a co si o tom dnes myslím. Trochu jsem si to v hlavě už srovnala.

Myslím, že všichni multipotenciálové dříve či později přemýšlí, jestli ta jejich touha dělat co nejvíce věcí není překážkou pro vytvoření kariéry nebo úspěšného podnikání.

Mě osobně trápily tyto otázky:

Vydělám si dost peněz na obživu, když budu častěji střídat svoji práci nebo dělat víc věcí najednou?

Mám zkoušet podnikat a vybudovat fungující podnikání, když netuším, jak dlouho dokážu u jedné věci zůstat? Co když mě to přestane bavit?

Zažiju někdy ten uspokojivý pocit, že jsem vytvořila něco úspěšného?

Proberu s vámi můj současný pohled na úspěch v jednotlivých bodech:

1. Úspěch není jen o penězích

Tohle je hodně veliký klišé, ale mám pocit, že tu musí zaznít. To, jestli nějaký váš projekt je úspěšný, hodnotíte především vy sami. A to, že vám nevydělá velké částky peněz automaticky neznamená, že není úspěšný. Já bych třeba mohla být zklamaná, že můj blog nemá obrovskej zásah a nečtou ho tisíce lidí. Z tohoto hlediska bych ho mohla prohlásit za neúspěšný. Já ho přesto za svůj úspěch považuju.

Na začátku jsem netušila, jak ho zprovozním, jak mám psát články, jak to udělat technicky. Nakonec jsem to ale všechno zvládla a každý komentář nebo jiný ohlas od vás mi udělá tak velkou radost, že z toho mám energii do dalších dnů. Těší mě, že se někdo v mých článcích najde.

Dokázala jsem se vše technicky naučit a web zprovoznit. Získala jsem zkušenosti, které mi už nikdo nevezme. Tyhle znalosti jsou pro mě taky úspěch…

Jasně, zkušenosti a pochvala od ostatních vám účty nezaplatí (mě ostatně živí něco jiného, tak mě to nemusí trápit), ale chtěla jsem to jen ukázat jako příklad a že není podstatná jen vydělaná částka, ale také jestli váš projekt přináší vám nebo ostatním i jinou hodnotu.

2. Jsme na to dva

Co mi došlo teprve nedávno je, že nikdy nejste na všechno sami. Ani nespočítám, kolikrát jsem říkala svému příteli, že nevím, jestli se do něčeho pustit, protože nevím, jestli mě to uživí a jak dlouho mě to bude bavit. Nedokázala jsem pochopit (možná mi to jen nedovolila má hrdost), že je tu pro mě a že mě podpoří, pokud by se něco stalo. Pokud bych nějaký měsíc nedokázala vydělat dost peněz, pořád je tu ještě on a jeho výplata, ze které to zvládneme.

Tohle byl pro mě vždycky důvod, proč jsem odkládala dělání sama na sebe, což je pořád můj sen, ke kterému stále sbírám odvahu. Měla jsem pocit, že jsem na to sama a nechtěla jsem být na někom závislá. Přitom třeba situace, že dost nevydělám ani nenastane a pokud ano, bude to jen dočasné a od toho tvoříme pár, abychom si v těžkých obdobích přece pomohli… Nemusím být pořád stoprocentní.

Vím, že ne každý žije v páru, ale věřím, že každý se máme na koho obrátit, pokud by něco nevyšlo. Rodiče, sourozenci nebo nejlepší kamarádi… Hlavně jsem tento bod ale psala pro ty z vás, co také žijete v páru a nedošlo vám jako mě, jaká je výhoda, když jste na to dva.

3. Nepotřebuju toho tolik, jak jsem si myslela a nepotřebuju tolik vydělat

Moje asi nejdůležitější uvědomění za poslední dobu! Už v minulém článku jsem vám popsala, čím si právě teď procházím. Jsem neuvěřitelně překvapená, že já jako člověk, který se rád obklopoval hezkými novými věcmi, jsem tím teď úplně přesycená. Najednou už skoro nic nechci. 😀

Je to pro mě úleva, když si uvědomím, že pokud si vydělám na takový ten životní základ, vlastně budu v pohodě. S tím souvisí další bod…

4. Uvědomuju si, co je opravdu důležité a na čem mi záleží

Tohle asi přichází s věkem, ale čím dál víc si vážím hlavně lidí, které mám okolo. Dřív jsem byla mnohem víc orientovaná na úspěch ve škole a v práci. Teď si mnohem víc uvědomuju, že jsem nejšťastnější, když si povídám s přáteli, rodinou anebo ležíme s přítelem na gauči a probíráme všechno možné. Vyhledávám to teď mnohem víc, než se jen stále za něčím honit a přepracovávat pro vidinu úspěchu.

5. Představa, že až budu mít to úspěšné podnikání, budu konečně šťastná a spokojená, je hloupost…

Takhle to zkrátka nefunguje. Hodně silný uvědomění jsem prožila při čtení jedné knížky, kde autor vysvětloval, že vlastně spokojenost (a tedy i úspěch) vede k nespokojenosti. Nejlépe vám to vysvětlí právě on, proto vám sem dám úryvek, kde je vše vysvětlené.

Úryvek z knihy Tajemství sebemotivace.

S tím souvisí i to, že dřív jsem si přála, abych celý den dělala jen věci, které mě baví. Myslela jsem, že jen tak můžu být šťastná a spokojená. Za prvé to podle mě ale není možné (vždy budete muset dělat během dne i věci, které vás nebaví), ale hlavně to takhle ani nefunguje.

Díky těm věcem, které vás nebaví se posouváte a oceňujete ty, které vás baví a mnohem víc si jich vážíte.

6. Zamilovat se do toho procesu

Taky jsem si uvědomila, že je hloupost čekat na jakýsi úspěch. Důležité je najít si něco, co vás bude bavit tvořit a zamilujete si tu cestu. Nastavit si v hlavě, že už teď je vše v pořádku a úspěšná kariéra vás nespasí. Jak jsem psala už v minulém bodě, myslet si, že dojdete někdy do bodu, kdy budete mít pocit, že jste vše dokázali a teď už jen budete spokojení, je iluze. Nic takového nejspíš nikdy nenastane, protože vždy před námi budou nové sny, cíle a další mety. Tak buďme spokojení už teď.

Snad jsem vás navedla na nějakou zajímavou myšlenku. Souhlasíte se všemi body? Jak to máte s úspěchem vy?

Mějte se krásně

vaše Jana

1 názor na “Co když nebudu nikdy úspěšná?”

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *